FARNÍ LISTY Z 27. neděle v mezidobí - AKTUÁLNÍ 

Celý soubor ke stažení ZDE.

 

TÝDEN OD 6. 10. do 13. 10. 2024

SVÁTKY V TÝDNU:

pondělí: památka Panny Marie Růžencové

úterý: sv. Dionýsia, biskupa, a druhů, mučedníků (3. stol.)

pátek: památka sv. Jana XXIII., papeže (19.-20. stol)

 

BOHOSLUŽBY DOLNÍ BOJANOVICE

  

OZNÁMENÍ DOLNÍ BOJANOVICE

 

PŘÍLEŽITOST K SVÁTOSTI SMÍŘENÍ:

úterý: 18:30-19:00;

středa: 17:30-18:00;

čtvrtek: 20:00-21:30;

pátek: 18:30-19:00;

sobota: 6:30-7:00. 

 

NEDĚLE

- Dnes se koná sbírka na postižené povodněmi.

-  Dnes po mších svatých budou před kostelem pracovníci Charity prodávat tzv. koláč pro hospic (cena: 50,- Kč). Můžete tak podpořit domácí hospicovou péči.

- Svátostné požehnání začne dnes ve 14 hodin.

- Večerní mše svatá dnes nebude.

 

středa

-  Nadále prosím rodiče, případně prarodiče, abyste děti povzbudili účasti na středečních dětských mších svatých. Účastnit by se měli všichni třeťáci, také prosím, aby – pokud možno – na mši svatou přicházely i děti z 1. až 5. tříd, případně i mladší děti. Samozřejmě zvu i starší děti.

 

čtvrtek

-  Tento týden pokračují říjnové pobožnosti: ve čtvrtek v 19 hodin.

 

pátek

-  V pátek po mši sv. se na faře uskuteční společenství mládeže. Zváni jsou středoškoláci i starší mládež.

 

sobota

-  V sobotu v 11:30 si při mši svaté udělí svátost manželství Karolína Labská, bydliště Dolní Bojanovice, a Jakub Kabát, bydliště Starý Poddvorov.

-  Tento týden pokračují říjnové pobožnosti: v sobotu v 18 hodin.

 

NEDĚLE

-  Příští neděli proběhne při všech mších svatých sčítání účastníků bohoslužeb. Při vstupu do kostela dostanete sčítací lístky; více informací si řekeneme při bohoslužbách příští neděle.

-  Příští neděli se uskuteční pouť do Žarošic. Odjezd autobusu bude v 16:30 z obou zastávek.

- Do příští neděle můžete přispívat na postižené povodněmi do pokladničky za lavicemi. Naše pomoc bude určena farníkům v Jeseníku.

 

OSTATNÍ OZNÁMENÍ

neděle 6. 10. v 8:30 – za Vojtěcha Pospíšila, živou i + rodinu a za Milana Horníka (nedožitých 80 let)

čtvrtek 10. 10. v 18:00 – za + rodiče Pavkovy, syna Pavla a za živou rodinu

sobota 12. 10. ve 14:00 – svatební mše sv. za Marii Jakubčíkovou a Michala Šagáta

neděle 13. 10. v 8:30 – za rodiče Bílkovy, syna, dceru a za živou rodinu

 

OZNÁMENÍ JOSEFOV

- Nadále pokračují říjnové pobožnosti – v neděli ve 14 hodin a ve všední dny v 18 hodin.

- Svátost smíření: ve čtvrtek přede mší svatou, případně po mši svaté.

- V pátek po 14. hodině proběhnou v Josefově návštěvy nemocných.

- V sobotu ve 14 hodin si při mši svaté udělí svástost manželství Marie Jakubčíková a Michal Šagát, oba bydliště Mikulčice.

 

BOŽÍ SLOVO NA TÝDEN:

 

TEXTY TÉTO NEDĚLE (27. v mezidobí):

1. čt.: Gn 2,18-24  A budou jeden člověk.

Hospodin Bůh řekl: „Není dobré, že člověk je sám. Udělám mu pomocníka, který by se k němu hodil.“ Hospodin Bůh uhnětl z hlíny všechnu divokou zvěř a všechno nebeské ptactvo a přivedl je k člověku, aby viděl, jaké jim dá jméno: takové mělo být jejich jméno, jak by všechny živočichy pojmenoval. A člověk dal jméno všem krotkým zvířatům, nebeskému ptactvu a veškeré divoké zvěři, ale pro člověka se nenašel pomocník, který by se k němu hodil.Tu Hospodin Bůh seslal na člověka hluboký spánek, a když usnul, vzal jedno z jeho žeber a to místo uzavřel masem. Hospodin Bůh pak ze žebra, které vzal z člověka, vytvořil ženu a přivedl ji k člověku.Ten zvolal: „To je konečně kost z mých kostí a tělo z mého těla. Bude se nazývat manželkou, neboť z manžela byla vzata.“Proto muž opustí otce i matku a přidrží se své ženy a budou jeden člověk.

 

2. čt.: Žid 2,9-11  Vždyť ten, kdo posvěcuje, i ti, kteří jsou posvěcováni, mají stejný původ.

Vidíme, že Ježíš, který byl trochu ponížen pod anděly, protože vytrpěl smrt, je korunován slávou a ctí, aby – z milosti Boží – za všechny lidi podstoupil smrt. Bylo jistě vhodné, aby ten, pro něhož a skrze něhož je všechno, přivedl do slávy mnoho synů tím, že utrpením zdokonalí původce jejich spásy. Vždyť ten, kdo posvěcuje, i ti, kteří jsou posvěcováni, mají stejný původ. Proto se neostýchá nazývat je svými bratry.

 

ev.: Mk 10,2-16  Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!

Přišli farizeové a zeptali se Ježíše, smí-li se muž se ženou rozvést. Chtěli ho tím přivést do úzkých. Odpověděl jim: „Co vám přikázal Mojžíš?“ Řekli: „Mojžíš dovolil vystavit jí rozlukový list a rozvést se.“ Ježíš jim řekl: „Pro tvrdost vašeho srdce vám napsal tento příkaz! Na začátku při stvoření však Bůh ‘učinil lidi jako muže a ženu’. ‘Proto opustí muž otce i matku, připojí se ke své ženě, a ti dva budou jeden člověk.’ Už tedy nejsou dva, ale jeden. A proto: co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!“ V domě se ho učedníci ještě jednou na to zeptali. Řekl jim: „Kdo se rozvede se svou ženou a ožení se s jinou, dopouští se vůči ní cizoložství. Rozvede-li se žena se svým mužem a vdá se za jiného, dopouští se cizoložství.“ Matky přinášely k Ježíšovi děti, aby jim požehnal. Ale učedníci jim to zakazovali. Když to Ježíš viděl, rozmrzelo ho to a řekl jim: „Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým patří Boží království. Amen, pravím vám: Kdo nepřijme Boží království jako dítě, vůbec do něho nevejde.“ Bral je do náručí, kladl na ně ruce a žehnal jim.

 

Dnešní doba přináší mnoho bolestivých příběhů týkajících se rozpadu manželství. Církev stojí před velikým problémem, jak konkrétně rozbité vztahy řešit a především jak provázet ty, kteří se v takové těžké situaci ocitli. Hledání cest k rozvádějícím se či rozvedeným ovšem nic nemění na tom, že rozpad manželského vztahu je špatný a velmi zraňující. Ti, kteří způsobili takový stav, nesou vážnou vinu. Nejde o maličkost, nelze jen mávnout rukou. Ježíš na tomto místě staví tuto skutečnost před oči učedníků a chce, aby pochopili její závažnost. Zároveň nesmíme zapomínat, že žádný stav a žádný upřímně litující člověk není vyloučen z Kristova milosrdenství (Lk 7,36-50, Jan 8,1-11).

 

 

Texty příští neděle (28. v mezidobí):

 

1. čt.: Mdr 7,7-11  Skrze moudrost se mi dostává dobra.

Modlil jsem se, a byl mi dán rozum, prosil jsem, a ducha moudrosti v úděl jsem přijal. Jí jsem dal přednost před žezly a trůny a bohatství ve srovnání s ní jsem pokládal za nic. Nesrovnával jsem s ní neocenitelný drahý kámen, protože všechno zlato je vzhledem k ní jen troška písku a za bláto lze počítat vedle ní stříbro. Miloval jsem ji nad zdraví a krásu, chtěl jsem ji mít raději než denní světlo, poněvadž nehasne její záře. Spolu s ní se mi dostalo všeho dobra a skrze ni nespočetného bohatství.

 

 

2. čt.: Žid 4,12-13  Pouze Jemu se budeme zodpovídat ze svých skutků.

Boží slovo je plné života a síly, ostřejší než každý dvojsečný meč: proniká až k rozdělení duše a ducha, kloubů a morku a pronáší soud i nad nejvnitřnějšími lidskými myšlenkami a hnutími. Není tvora, který by se před Bohem mohl ukrýt, před jeho očima je všechno nahé a odkryté a jemu se budeme zodpovídat.

 

 

ev.: Mt 10,17-30  U Boha není nic nemožného.

Když se Ježíš vydával na cestu, přiběhl nějaký člověk, poklekl před ním a ptal se ho: „Mistře dobrý, co musím dělat, abych dostal věčný život?“ Ježíš mu odpověděl: „Proč mě nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, jenom jeden: Bůh. Znáš přikázání: ‘Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nevydáš křivé svědectví, nebudeš podvádět, cti svého otce i matku!’“ On mu na to řekl: „Mistře, to všechno jsem zachovával od svého mládí.“ Ježíš na něho pohlédl s láskou a řekl mu: „Jedno ti schází: Jdi, prodej všechno, co máš, a rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pak přijď a následuj mě!“ On pro to slovo zesmutněl a odešel zarmoucen, protože měl mnoho majetku. Ježíš se rozhlédl a řekl svým učedníkům: „Jak těžko vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!“ Učedníci užasli nad jeho slovy. Ježíš jim však znovu řekl: „Děti, jak je těžké vejít do Božího království! Spíš projde velbloud uchem jehly, než vejde bohatý do Božího království.“ Oni užasli ještě víc a říkali si mezi sebou: „Kdo tedy může být spasen?“ Ježíš na ně pohleděl a řekl: „U lidí je to nemožné, ale ne u Boha. Vždyť u Boha je možné všechno.“ Tu mu řekl Petr: „My jsme opustili všechno a šli jsme za tebou.“ Ježíš odpověděl: „Amen, pravím vám: Nikdo není, kdo by opustil dům, matku nebo otce, děti nebo pole pro mě a pro evangelium, aby nedostal stokrát víc nyní v tomto čase: domy, bratry a sestry, matky a děti i pole, a to i přes pronásledování, a v budoucím věku život věčný.“

 

Nejeden člověk si posteskne, když vidí někoho v krásném autě či luxusní vile. Bohatství však má svá rizika: dokáže člověka spoutat a znesvobodnit. Vzdát se jistoty, kterou bohatství poskytuje, může být pro mnohé téměř neřešitelné. Nedokážou to. Nejde o to, že si nemáme vytvářet jistoty, šetřit na horší časy atd. Ježíš mluví o závislosti, o poutech, která člověka sevřou tak, že není svobodný. Zmíněný člověk v evangeliu nedokázal opustit svůj svět bohatství. Dokázal Boha uctívat pouze v omezeném prostoru, který vymezilo jeho bohatství. Příměr s velbloudem a jehlou ukazuje tento paradox. Ježíš naopak ujišťuje, že ti, kteří dokázali opustit své bohatství, se Boží milostí stávají nesmírně bohatí. A zkušenost to potvrzuje.