farní listy z 5. neděle postní - aktuální 

Celý soubor ke stažení ZDE.

 

TÝDEN OD 26. 3. do 2. 4. 2023

SVÁTKY V TÝDNU:

V týdnu není žádný významný svátek.

bohoslužby Dolní bojanovice

 

Oznámení DOLNÍ BOJANOVICE

 

PŘÍLEŽITOST K SVÁTOSTI SMÍŘENÍ (už i k Velikonocům)

úterý: 17:30-18:00;

středa: 17:00-18:00;

čtvrtek (4 zpovídající): 19:00-21:30 - zapisovat se můžete na odkazu výše nebo na arch v kostele.

sobota: hlavní příležitost k velikonoční sv. smíření: 9:00-12:00 a 13:00-17:00 - zapisovat se můžete na odkazu výše nebo na arch v kostele.

  

neděle

- Dnes dopoledne a po požehnání si můžete u kostela zakoupit knihy od p. Josefa Nováka.

- Dnes od 13:30 se v kostele můžete pomodlit křížovou cestu pod názvem Děti – výchova. Povedou ji maminky. Následuje svátostné požehnání.

-   Děti si mohou po požehnání vyzvednout chybějící samolepky s obrázky zvířátek.

-   Dnes po večerní mši svaté (od 19:30) se bude na faře konat „náboženství pro dospělé“.

 

Pondělí

-  V pondělí od 16 hod. se v kostele uskuteční čištění říms a soch. Prosíme o pomoc zvláště mladší muže.

-  Zkouška celého Svatováclav. sboru a orchestru proběhne v pondělí ve 20 hod. v kostele.

 

úterý

-   V úterý od 8 hodin proběhne velikonoční úklid kostela. Prosíme o pomoc i mladší brigádnice.

 

středa

-  Ve středu po dětské mši sv. se můžete s dětmi ze 3. tříd pomodlit křížovou cestu. Další příprava k prvnímu sv. přijímání bude až po Velikonocích.

 

pátek

-   V pátek v 15 hodin se v kostele můžete pomodlit křížovou cestu pod názvem S Kristem touhy.

-   POZOR: Páteční večerní mše svatá začne tento týden až v 19 hodin.

- Zkouška celého Svatováclav. sboru a orchestru proběhne v pátek ve 20 hod. v kostele.

 

sobota

-   Hlavní příležitost k velikonoční sv. smíření bude v sobotu (viz tabulka). Udělejte si, prosím, čas.

 

neděle

-   „Desátá“ mše svatá začne příští neděli u památníku padlých (žehnání ratolestí). 

-   Příští neděli po požehnání (od 14:15) se bude v kostele konat setkání akolytů.

Příští neděli po večerní mši svaté (od  19:30) se bude na faře konat biblická hodina na téma Židovská velikonoční večeře. Jste srdečně zváni

  

neděle 26. 3. v 8:30 – za josefovská děvčata                        

neděle 2. 4. v 8:30 –  na poděkování za 90 let života, za + manžela a za živou i + rodinu

 

OZNÁMENÍ JOSEFOV

- Pobožnost křížové cesty se bude konat v neděli ve 14 hodin a v pátek v 15 hodin.

- Příležitost k velikonoční sv. smíření  bude ve čtvrtek od 17:30 do 18:30 (o. Pavel Kopeček) a v sobotu od 10 do 12 hod. (o. Josef Chyba)

- Čvrteční mše svatá tento týden v Josefově z důvodu zpovídání v Hovoranech nebude.

- Návštěvy nemocných: pátek po 14. hodině.

- Příští neděli v proběhne u Nejsv. Trojice žehnání ratolestí. V případě deště bude žehnání v kostele.

 

BOŽÍ SLOVO NA TÝDEN:

 

Texty této neděle (5. neděle postní):

1. čt.: Ez 37,12-14  Poznáte, že já jsem Hospodin. 

Toto praví Hospodin Bůh: „Hle, já otevřu vaše hroby, vyvedu vás z nich, můj lide, a přivedu vás do izraelské země. Tu poznáte, že já jsem Hospodin, až otevřu vaše hroby a vyvedu vás ven, můj lide! Vdechnu vám svého ducha a ožijete, usídlím vás ve vaší zemi, a tak poznáte, že já, Hospodin, jsem to řekl a vykonal“ – praví Hospodin.

 

2. čt.: Řím 8,8-11 Nežijete podle těla, ale podle Ducha.

(Bratři!) Ti, kdo žijí svému tělu, nemohou se líbit Bohu. Ale vy žijete ne podle těla, nýbrž podle Ducha, jestliže skutečně ve vás přebývá Duch Boží. Kdo totiž nemá Kristova Ducha, ten není jeho. Je-li však ve vás Kristus, tělo je podrobeno smrti kvůli hříchu, ale duch je (plný) života, protože je ospravedlněn. A když sídlí ve vás Duch toho, který z mrtvých vzkřísil Ježíše, pak ten, který z mrtvých vzkřísil Krista Ježíše, probudí k životu i vaše smrtelná těla svým Duchem, který sídlí ve vás.

 

ev.: Jan 11,1-45  Já jsem vzkříšení a život!

Byl jeden nemocný, Lazar z Betánie, vesnice, kde bydlela Marie a její sestra Marta. …Sestry tedy poslaly k Ježíšovi se vzkazem: „Pane, ten, kterého miluješ, je nemocen.“ Když to Ježíš uslyšel, řekl: „To není nemoc k smrti, ale k slávě Boží, aby jí byl oslaven Boží Syn.“ Ježíš měl rád Martu a její sestru i Lazara. Když tedy uslyšel, že je nemocen, zůstal ještě dva dni v místě, kde byl. Potom teprve řekl svým učedníkům: „Pojďme znovu do Judska!“ …Po těch slovech ještě dodal: „Náš přítel Lazar spí, ale jdu tam, abych ho probudil.“ Učedníci mu řekli: „Pane, jestliže spí, uzdraví se.“ Ježíš však mluvil o jeho smrti, ale oni mysleli, že mluví o skutečném usnutí. Ježíš jim tedy řekl otevřeně: „Lazar umřel. A jsem rád, že jsem tam nebyl, kvůli vám, abyste uvěřili. Ale pojďme k němu!“ Tomáš – řečený Blíženec – vyzval ostatní učedníky: „Pojďme i my, ať zemřeme s ním!“ Když Ježíš přišel, shledal, že Lazar je už čtyři dny v hrobě. K Martě a Marii přišlo mnoho židů, aby je potěšili v žalu nad bratrem. Když Marta uslyšela, že Ježíš přichází, chvátala mu naproti. Marie zůstala v domě. Marta řekla Ježíšovi: „Pane, kdybys tu byl, můj bratr by byl neumřel. Ale vím i teď, že ať bys žádal Boha o cokoli, Bůh ti to dá.“ Ježíš jí řekl: „Tvůj bratr vstane.“ Marta mu odpověděla: „Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den.“ Ježíš jí řekl: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít a žádný, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky. Věříš tomu?“ Odpověděla mu: „Ano, Pane, věřím, že ty jsi Mesiáš, Syn Boží, který má přijít na svět.“ Po těch slovech odešla, zavolala svou sestru Marii stranou a řekla jí: „Mistr je tu a volá tě.“ Jak to Marie uslyšela, rychle vstala a šla k němu. Když uviděli židé, kteří byli u Marie v domě a těšili ji, že rychle vstala a vyšla, šli za ní; mysleli si, že jde k hrobu, aby se tam vyplakala. Jakmile Marie došla tam, kde byl Ježíš, a uviděla ho, klesla mu k nohám a řekla mu: „Pane, kdybys tu byl, můj bratr by byl neumřel.“ Když Ježíš viděl, jak pláče ona a jak pláčou i židé, kteří přišli zároveň s ní, v duchu byl hluboce dojat, zachvěl se a zeptal se: „Kam jste ho položili?“ Odpověděli mu: „Pane, pojď se podívat!“ Ježíš zaplakal. Židé říkali: „Hle, jak ho miloval!“ Ale někteří z nich řekli: „Copak nemohl ten, který otevřel oči slepému, také dokázat, aby on neumřel?“ Ježíš byl znovu hluboce dojat a přišel ke hrobu. Byla to jeskyně a na ní ležel kámen. Ježíš řekl: „Odstraňte ten kámen!“ Sestra zemřelého Marta mu namítla: „Pane, už zapáchá, vždyť je tam čtvrtý den.“ Ježíš jí odpověděl: „Řekl jsem ti přece, že budeš-li věřit, uvidíš slávu Boží.“ Odstranili tedy kámen. Ježíš obrátil oči vzhůru a řekl: „Otče, děkuji ti, že jsi mě vyslyšel. Já jsem ovšem věděl, že mě vždycky vyslyšíš. Ale řekl jsem to kvůli zástupu, který stojí kolem mě, aby uvěřili, že ty jsi mě poslal.“ Po těch slovech zavolal mocným hlasem: „Lazare, pojď ven!“ Mrtvý vyšel, ovázán na nohou i na rukou pruhy plátna a s tváří omotanou šátkem. Ježíš jim nařídil: „Rozvažte ho a nechte odejít!“ Mnoho z těch židů, kteří přišli k Marii a uviděli, co Ježíš vykonal, v něj uvěřilo.

Mnozí z nás nemají problém vyznat, že Bůh existuje, že je jistě mocný... Ale že by konkrétně zasahoval do našich životů, do mého života? Že by dokonce mohl někomu vrátit život? O to se ale právě v křesťanství jedná. Nejde o teoretickou víru „v něco nad námi“. Jde o víru v Boha, který touží dát nový život člověku propadlému smrti skrze hřích. To je větší dar, než někoho vzkřísit z mrtvých…

 

Texty příští neděle (Květná neděle):

evang. z obřadu žehnání ratolestí: Mt 21,1-11  Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově!

Když se přiblížili k Jeruzalému, poslal Ježíš dva učedníky a řekl jim: "Jděte do vesnice, která je před vámi, a hned naleznete přivázanou oslici a u ní oslátko. Odvažte je a přiveďte ke mně… Učedníci šli a učinili, co jim Ježíš přikázal. Přivedli oslici i oslátko, položili na ně pláště a on se na ně posadil. A mohutný zástup prostíral na cestu své pláště, jiní odsekával ratolesti stromů a stlali je na cestu. Zástupy, které šly před ním i za ním, volaly: "Hosana Synu Davidovu! Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově! Hosana na výsostech!" Když vjel Ježíš do Jeruzaléma, po celém městě nastal rozruch; ptali se: "Kdo to je?" Zástupy odpovídaly: "To je ten prorok Ježíš z Nazareta v Galileji."

 

1. čt.: Iz 50,4-7  …vím, že nebudu zahanben.

Pán, Hospodin, mi dal dovedný jazyk, abych uměl znaveného poučovat (utěšujícím) slovem. Každé ráno mi probouzí sluch, abych ho poslouchal, jak je povinnost učedníka. Pán, Hospodin, mi otevřel ucho a já se nezdráhal, necouvl nazpět. Svá záda jsem vydal těm, kteří mě bili, své líce těm, kteří rvali můj vous. Svou tvář jsem neskryl před hanou a slinou. Pán, Hospodin, mi však pomáhá, proto nejsem potupen. Proto dávám své tváři ztvrdnout v křemen a vím, že nebudu zahanben.

 

2. čt.:  Flp 2,6-11  Ponížil se, proto ho Bůh povýšil.

Kristus Ježíš, ačkoli má božskou přirozenost, nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu, ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jedním z lidí. Byl jako každý jiný člověk, ponížil se a byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži. Proto ho také Bůh povýšil a dal mu Jméno nad každé jiné jméno, takže při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno na nebi, na zemi i v podsvětí a každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat: Ježíš Kristus je Pán.

 

ev.: Mt 26,14-27,66  Ježíš na sebe vzal lidský hřích a smrt, ale tím jeho příběh nekončí.

… Když došli na místo zvané Golgota, což znamená „Lebka“, dali mu pít víno smíchané se žlučí. Okusil, ale pít nechtěl. Přibili ho na kříž a rozdělili si jeho šaty losováním. Potom si tam sedli a hlídali ho. Nad hlavu mu připevnili nápis s udáním jeho provinění: „To je Ježíš, židovský král.“ Zároveň s ním byli ukřižováni dva zločinci, jeden po pravici, druhý po levici. Ti, kdo přecházeli okolo, potupně proti němu mluvili. Potřásali hlavou a říkali: „Chceš zbořit chrám a ve třech dnech ho zase vystavět. Zachraň sám sebe! Jsi-li Syn Boží, sestup z kříže!“ Stejně tak se mu posmívali i velekněží s učiteli Zákona a staršími a říkali: „Jiným pomohl, sám sobě pomoci nemůže. Je prý to izraelský král! Ať nyní sestoupí z kříže, a uvěříme v něho. Spoléhal na Boha, ať ho teď vysvobodí, má-li v něm zalíbení. Přece řekl: ‘Jsem Boží Syn!’“ Stejně ho tupili i ti, kdo byli spolu s ním ukřižováni. Od dvanácti hodin nastala tma po celém kraji až do tří odpoledne. Kolem tří hodin zvolal Ježíš mocným hlasem: „Eli, Eli, lema sabachthani?“, to znamená: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“ Když to uslyšeli někteří z těch, kdo tam stáli, říkali: „On volá Eliáše!“ Jeden z nich hned odběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, nastrčil ji na rákosovou hůl a chtěl mu dát pít. Ostatní však říkali: „Počkej, chceme vidět, zdali ho přijde Eliáš zachránit.“ Ježíš však znovu vykřikl mocným hlasem a skonal. Vtom se chrámová opona roztrhla v půli odshora až dolů, země se zatřásla, skály se rozpukly, hroby se otevřely a mnoho těl zesnulých svatých bylo vzkříšeno. Po jeho vzkříšení vyšli z hrobů, vešli do Svatého města a ukázali se mnoha lidem. Když setník a jeho lidé, kteří měli u Ježíše stráž, viděli to zemětřesení a všechno, co se dělo, hrozně se polekali a říkali: „To byl opravdu Syn Boží.“ …

 

V textu pašijí jsme ve známých postavách zastoupeni my osobně, přímo ve vztahu k naší spáse. Příčinou utrpení Krista jsou též naše hříchy. Biblické postavy představují nás, naše myšlenky, slova, skutky, vztahy, postoje, názory, priority života, cíl a smysl života... Nezradil jen Jidáš. Nezrazujeme Ježíše také my? Nebyl to jen Petr, kdo zapřel. Petr zapřel ze strachu. Nezapíráme my z pohodlnosti či zbabělosti? Ježíše neodsoudil jen Pilát. Naše soudy jsou stejně zlé a hříšné, když saháme na čest a dobré jméno svých bližních. Nebyli to jen vojáci, kdo Ježíše bičovali, trním korunovali, posmívali se a křižovali. Co reklama, politika, znesvěcování neděle? Ježíš však nebyl zcela osamocený. Jeho matka Maria, svatý Jan, Šimon, Veronika... I dnes máme v církvi ženy a muže, žijící v manželství i zasvěcené, kteří opouštějí pohodlí a jdou sloužit těm, ve kterých vidí trpícího Krista. Kde jsem já, a kde chci být?