FARNÍ LISTY Z 23. neděle v mezidobí - AKTUÁLNÍ 

Celý soubor ke stažení ZDE.

 

TÝDEN OD 8. 9. do 15. 9. 2024

SVÁTKY V TÝDNU:

úterý: památka bl. Karla Spinoly, kněze a mučedníka (16.-17. stol.)

čtvrtek: památka Jména Panny Marie

pátek: památka sv. Jana Zlatoústého, biskupa a učitele církve (4. stol.)

sobota: svátek Povýšení svatého kříže  

 

BOHOSLUŽBY DOLNÍ BOJANOVICE

  

OZNÁMENÍ DOLNÍ BOJANOVICE

 

PŘÍLEŽITOST K SVÁTOSTI SMÍŘENÍ:

(kde není uvedeno jinak, zpovídá o. Petr):

pondělí (o. Václav Ventura): 6:00-6:30;

úterý: 18:30-19:00;

středa: 15:00 – děti po 1. svatém přijímání; dále: 18:30-19:00;

čtvrtek: 20:00-21:30;

pátek: 18:30-19:00.

 

NEDĚLE

- Krátká pobožnost před Nejsvětější svátostí začne dnes ve 14 hodin. 

- Po večerní mši sv. (od cca 19,30 hod.) proběhne biblická hodina ve farní učebně.

 

pondělí

- Zkouška Svatováclavského sboru před poutí do Žarošic: v pondělí ve 20 hodin v kostele.

 

pátek

- V pátek po mši svaté (cca od 19:40) proběhne adorace před křížem (v souvislosti se sobotním svátkem Povýšení svatého kříže).

- Zkouška Svatováclavského sboru před poutí do Žarošic: v pátek ve 20 hodin ve farní učebně.

 

sobota

- POZOR: Sobotní ranní mše svatá začne už v 6:30.

-  V sobotu se uskuteční naše každoroční záslibná pouť do Žarošic. Odchod poutníků bude po
ranní mši svaté (po 7. hodině). Autobus jede v sobotu ve 14 hodin z obou zastávek; v neděli v 5:45. Srdečně vás na pouť zvu – využijte tuto příležitost ke společné prosbě za naši farnost, za naše obce, i za naše rodiny, nemocné a ostatní. Prosím o účast zvláště děti (především po 1. svatém přijímání), krojované (zvláště krojovaná děvčata), biřmovance a ostatní mládež, muzikanty i zástupce z každé rodiny. Z důvodu oprav silnice do Čejče je možné, že nebude možné zastavit se na polední pauzu v Čejči; raději si s sebou vezměte větší svačinu.

 

NEDĚLE

-  Příští neděli bude v Bojanovicích mše svatá v 7 hodin (ve stejný čas i v Žarošicích) a v 10 hodin. Večerní mše svatá příští neděli nebude.

 

OSTATNÍ OZNÁMENÍ

neděle 8. 9. v 8:30 – za + Vladimíra Zhřívala (nedožitých 80 let) a za živou rodinu

čtvrtek 12. 9. v 18:00 – na dobrý úmysl

neděle 15. 9. v 8:30 – na dobrý úmysl

 

OZNÁMENÍ JOSEFOV

- Příležitost ke svátosti smíření:  ve čtvrtek přede mší svatou, případně po mši svaté. 

- V pátek po 14. hodině navštíví v Josefově o. Petr nemocné.

 

BOŽÍ SLOVO NA TÝDEN:

 

TEXTY TÉTO NEDĚLE (23. neděle v mezidobí):

1. čt.: Iz 35,4-7a  Tehdy se otevřou očí slepých, odemknou se uší hluchých.

Řekněte malomyslným: „Vzmužte se, nebojte se! Hle, Bůh váš přináší odvetu, odplatu božskou! On sám přijde a spasí vás!“ Tehdy se otevřou oči slepých, odemknou se uši hluchých. Tu poskočí chromý jak jelen a zaplesá jazyk němého, neboť na stepi vyprýští vody, potoky na poušti. Vyprahlá země se změní v rybník a žíznivá půda v prameny vod.

 

2. čt.: Jak 2,1-5  Což nevyvolil Bůh chudé, aby byli dědici Království?

Moji bratři, s vírou v našeho božského Pána Ježíše Krista nesmíte spojovat stranictví k lidem. Když k vám do shromáždění vejde muž se zlatými prsteny na rukou, ve skvělém oděvu, a vejde také chudák v obnošených šatech, vy jste samá pozornost k tomu, který je nádherně oblečen, a řeknete mu: „Prosím, posaď se tady na čestné místo.“ Ale tomu chuďasovi řeknete: „Ty stůj tamhle“ nebo „Sedni si tady u mých nohou“. Neděláte tak rozdíly navzájem mezi sebou, nestáváte se soudci podle špatných zásad? Poslyšte, moji milovaní bratři! Což nevyvolil Bůh právě chudé v očích světa, aby byli skrze víru bohatí a dědici Království, které slíbil těm, kdo ho milují?

 

ev.: Mk 7,31-37  Hluchým dává sluch a němým řeč.

Ježíš odešel z tyrského kraje a šel přes Sidón územím Desetiměstí ke Galilejskému moři. Přivedli k němu hluchoněmého a prosili ho, aby na něho vložil ruku. Vzal ho stranou od zástupu, vložil mu prsty do uší, dotkl se slinou jeho jazyka, vzhlédl s povzdechem k nebi a řekl: „Effatha!“, to znamená: „Otevři se!“ A hned se mu otevřel sluch, rozvázal se mu jazyk a mluvil správně. Ježíš jim pak přikázal, aby o tom nikomu neříkali. Čím více však jim to přikazoval, tím více to rozhlašovali. Byli celí užaslí a říkali: „Dobře všechno udělal, i hluchým dává sluch, i němým řeč!“

 

Boží poselství se v dnešních liturgických čteních soustřeďuje do jediného slova: naděje. Poušť našeho lidského bytí rozkvétá skrze láskyplné Boží jednání. Malomyslní dostávají zprávu o jistotě přicházející spásy, chudým se věnuje pozornost, protože Bůh si je vyvolil, hluší a slepí jsou uzdraveni Ježíšovým slovem a gestem. Naděje člověka i stvoření se naplňuje! Jak je to s námi? Známe Boží jednání v nás? Přijali jsme zprávu o naší spáse? Víme o našem vyvolení? Je v nás osvobozující Boží slovo? Pokud ano, pak jsme i my tady a teď schopni říci: "Dobře všechno udělal a dělá!"

 

Texty příští neděle (24.neděle v mezidobí):

1. čt.: Iz 50,5-9a  Svá záda jsem vydal těm, kteří mě bili.

Pán, Hospodin, mi otevřel ucho a já se nezdráhal, necouvl nazpět. Svá záda jsem vydal těm, kteří mě bili, své líce těm, kteří rvali můj vous. Svou tvář jsem neskryl před hanou a slinou. Pán, Hospodin, mi však pomáhá, proto nejsem potupen. Proto dávám své tváři ztvrdnout v křemen a vím, že nebudu zahanben. Blízko je můj obhájce! Kdo se chce se mnou přít? Postavme se spolu! Kdo je mým protivníkem? Ať přistoupí ke mně! Hle – Pán, Hospodin mi pomáhá! Kdo mě odsoudí?

 

2. čt.: Jak 2,14-18  Víra, když se neprojevuje skutky, je sama o sobě mrtvá.

Co to pomůže, moji bratři, říká-li někdo, že má víru, ale nemá skutky? Může ho taková víra spasit? Když bratr nebo sestra nebudou mít do čeho se obléci a budou mít nedostatek denní obživy, a někdo z vás jim řekne: „Tak s Pánem Bohem! Zahřejte se a najezte se“ – ale nedáte jim, co potřebují pro své tělo, co je jim to platné? Stejně tak je tomu i s vírou: když se neprojevuje skutky, je sama o sobě mrtvá. Ale někdo by mohl říci: „Ty máš víru a já mám skutky.“ Ukaž mi tu svou víru, která je beze skutků! Já ti však ze svých skutků mohu dokázat svou víru.

 

ev.: Mk 8,27-35  Ty jsi Mesiáš… Syn člověka musí mnoho trpět.

Ježíš vyšel do vesnic u Cesareje Filipovy. Cestou se učedníků ptal: „Za koho mě lidé pokládají?“ Řekli mu: „Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a někteří za jednoho z proroků.“ Zeptal se jich: „A za koho mne pokládáte vy?“ Petr mu odpověděl: „Ty jsi Mesiáš.“ I přikázal jim, aby nikomu o něm neříkali. A začal je učit, že Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a po třech dnech vstát. A mluvil o tom otevřeně. Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat. On se však obrátil, podíval se na učedníky a pokáral Petra: „Jdi mi z cesty, satane! Tvé smýšlení není z Boha, ale z člověka!“ Zavolal k sobě zástup s učedníky a řekl jim: „Kdo chce jít se mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne. Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne a pro evangelium, zachrání si ho.“

 

V evangeliu této neděle dobře vidíme, jak v případě apoštola Petra může být víra v určitých chvílích silná, opřená o zjevení nebeského Otce a spojená s pravým vyznáním. Jen o pár okamžiků dál nám evangelista představuje apoštola káraného Ježíšem, protože zcela ztratil ze zřetele věci Boží. Jakoby se jeho víra ve zkoušce proměnila v opak – lidské jistoty. Víra totiž vyžaduje neustálé očišťování, je nezastavitelným procesem růstu a prohlubování. Ani v utrpení a před křížem se nemůže zastavit a ustrnout. Víra, to je život v jeho celosti, to jsou Velikonoce nejen utrpení a smrti, ale i nezvratitelného vítězství; víra je i přes závoj našeho pozemského bytí neustálou radostnou volbou nekonečného, nepostižitelného a přitom na dosah blízkého Boha