farní listy z 18. mezidobí - aktuální 

Celý soubor ke stažení ZDE.

TÝDEN OD 1. 8. do 8. 8. 2021

 

SVÁTKY V TÝDNU:

středa: památka sv. Jana Maria Vianneye, kněze (XVIII.-XIX. stol.)

pátek: svátek Proměnění Páně

sobota: památka sv. Sixta II., papeže, a druhů, mučedníků (III. stol.)

 

bohoslužby Dolní bojanovice

 

Oznámení DOLNÍ BOJANOVICE

 

PODÁVÁNÍ SVATÉHO PŘIJÍMÁNÍ V KOSTELE:

čtvrtek: po adoraci (ve 22 hod.).

Po mších sv. se už sv. přijímání podávat nebude.

 

PŘÍLEŽITOST KE SVÁTOSTI SMÍŘENÍ před 1. pátkem:

úterý: 18:00-19:00;

středa: 15:00 – děti po 1. svatém přijímání; dále 18:00-19:00;

čtvrtek: 16:30-17:30 (o. Josef Pohanka, o. Petr); dále 19:30-21:30 (o. Josef Pohanka, o. kaplan z Hodonína, o. Petr);

pátek: 15:30-17:00;

sobota: 6:00-6:30. 

 

neděle

další oznámení

 

BOHOSLuŽBY JOSEFOV

neděle 1. 8. v 8:30 – na poděkování za úrodu i za ostatní Boží dary

čtvrtek 5. 8. v 18:00 – za dvoje  + rodiče, sourozence a za živou rodinu

pátek 6. 8. v 17:30 – za ochranu životů a za uzdravení zraněných při tornádu   

neděle 8. 8. v 8:30 – za rodinu Klubusovou a Michnovou  

 

OZNÁMENÍ JOSEFOV

- Příležitost ke sv. smíření bude ve čtvrtek přede mší svatou a při mši svaté (o. Josef Ponanka).

- V pátek přibližně od 15 hodin bude v kostele tichá adorace.

  

BOŽÍ SLOVO NA TÝDEN:

 

Texty této neděle (18. v mezidobí):

1. čt.: Ex 16, 2-4.12-15 Sešlu vám chléb z nebe.

Celé společenství synů Izraele reptalo na poušti proti Mojžíšovi a Árónovi. Synové Izraele jim řekli: „Kéž bychom zemřeli Hospodinovou rukou v egyptské zemi, když jsme seděli u hrnců masa a jedli chléb dosyta. Vyvedli jste nás na tuto poušť, abyste umořili celé shromáždění hladem!“ Hospodin řekl Mojžíšovi: „Hle, jako déšť vám sešlu chléb z nebe. Lidé vyjdou a každý den si nasbírají dávku na den. Chci je zkoušet, zda půjdou v mém zákoně, nebo ne. Slyšel jsem reptání synů Izraele. Řekni jim toto: Kvečeru budete jíst maso a zrána se nasytíte chlebem. Poznáte, že já jsem Hospodin, váš Bůh.“ Když nastal večer, přilétly křepelky a pokryly celý tábor. Zrána padla rosa na tábor kolem dokola. Pokrývka z rosy se rozplynula, a hle – na povrchu pouště bylo cosi drobného, šupinatého, jemného jako jíní na zemi. Když to synové Izraele viděli, ptali se navzájem: „Co je to?“ – neboť nevěděli, co to je. Mojžíš jim řekl: „To je chléb, který vám Hospodin dává k jídlu.“

2. čt.: Ef 4,17.20-24  Oblečte člověka nového podle Božího vzoru.

Říkám vám a zapřísahám vás ve jménu Páně: Nežijte už tak, jak žijí pohané! Jejich smýšlení je neplodné. Takhle jste se tomu přece o Kristu neučili! Vy jste přece o něm slyšeli a jako křesťané jste byli poučeni podle pravdy, která je v Ježíšovi, že máte odložit starého člověka s dřívějšími způsoby života, který je chtivý rozkoší a žene se do zkázy. Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce a oblečte člověka nového, který je stvořen podle Božího vzoru jako skutečně spravedlivý a svatý.

 ev.: Jan 6,24-35  Cá jsem chléb života.

Když zástup viděl, že ani Ježíš, ani jeho učedníci nejsou na břehu, nasedali do člunů, přijeli do Kafarnaa a hledali Ježíše. Když ho našli na druhé straně moře, zeptali se ho: „Mistře, kdy jsi sem přijel?“ Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám: Hledáte mě ne proto, že jste viděli znamení, ale že jste se dosyta najedli z těch chlebů. Neusilujte o pokrm, který pomíjí, ale o pokrm, který zůstává k věčnému životu; ten vám dá Syn člověka. Otec, Bůh, ho osvědčil svou pečetí.“ Zeptali se ho: „Co máme dělat, abychom konali skutky Boží?“ Ježíš jim odpověděl: „To je skutek Boží, abyste věřili v toho, koho on poslal.“ Řekli mu: „Jaké tedy ty děláš znamení, abychom ho viděli a uvěřili ti? Co konáš? Naši předkové jedli na poušti manu, jak je psáno: ‘Chléb z nebe jim dal jíst.’“ Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám: Chléb z nebe vám nedal Mojžíš, ale pravý chléb z nebe vám dává můj Otec; neboť chléb Boží je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu.“ Prosili ho tedy: „Pane, dávej nám ten chléb pořád.“ Ježíš jim řekl: „Já jsem chléb života. Kdo přichází ke mně, nebude nikdy hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit.“

Ježíš jasně říká, že pokrm k životu nám dá jen on. Ale lidé hledají svoje vlastní skutky, které by jim zaručily takovou plnost. Nezajímají se o Boha, ale o sebe. Ježíš tedy vysvětluje, že žádný člověk nemůže dát život sám sobě. „To je skutek Boží.“ Znamená to, že nemáme nic dělat? Ale máme! Je třeba přijít k Ježíši. A to je někdy nejtěžší úkol celého života. Opustit sebe a přijít ke Kristu. Problémy pomáhají otevřít oči, spásu si v posledku nikdo nezajistí sám.

 

Texty příští neděle (19. něděle v mezidobí):

1. čt.: 1 Král 19,4-8  Šel v síle toho pokrmu až k Boží hoře

Eliáš šel na poušť asi den cesty. Šel si sednout pod jednu kručinku, přál si smrt a zvolal: „Už je toho dost, Hospodine, vezmi si můj život, neboť nejsem lepší než moji otcové!“ Lehl si a pod tou kručinkou usnul. Tu se ho dotkl anděl a řekl mu: „Vstaň, jez!“ Podíval se, a hle – u jeho hlavy chléb upečený na rozžhaveném kameni a džbán vody. Najedl se a napil a znovu usnul. Hospodinův anděl se vrátil podruhé, dotkl se ho a řekl: „Vstaň a najez se, neboť cesta by pro tebe byla příliš dlouhá.“ Vstal, najedl se a napil a šel v síle toho pokrmu čtyřicet dní a čtyřicet nocí až k Boží hoře Chorebu.

2. čt.: Ef 4,30-5,2  Žijte v lásce, jako i Kristus miloval vás.

Nezarmucujte svatého Božího Ducha, který vám vtiskl svou pečeť pro den vykoupení. Daleko ať je od vás každá zahořklost, prchlivost, hněv, hádání, nactiutrhání a všechny druhy špatnosti. Spíše buďte k sobě navzájem dobří, milosrdní a jeden druhému odpouštějte, jak i Bůh odpustil vám pro Kristovy (zásluhy). Ano, napodobujte Boha jako jeho milované děti a žijte v lásce, jako i Kristus miloval nás a zcela vydal sebe za nás jako dar v oběť, vůni Bohu velmi příjemnou.

ev.: Jan 6,41-51  Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe

Židé reptali proti Ježíšovi, že řekl: „Já jsem chléb, který sestoupil z nebe.“ Namítali: „Copak to není Ježíš, syn Josefův? Známe přece jeho otce i matku. Jak tedy může tvrdit: `Sestoupil jsem z nebe?' Ježíš jim odpověděl: „Přestaňte mezi sebou reptat! Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec, který mě poslal; a já ho vzkřísím v poslední den. Stojí psáno v Prorocích: `Všichni budou vyučeni od Boha.' Každý, kdo slyšel Otce a u něho se učil, přichází ke mně. Ne že by snad někdo Otce viděl; jenom ten, kdo je od Boha, viděl Otce. Amen, amen, pravím vám: Kdo věří, má život věčný. Já jsem chléb života. Vaši otcové jedli na poušti manu, a zemřeli. Toto je chléb, který sestupuje z nebe, aby ten, kdo ho jí, neumřel. Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe. Kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky. A chléb, který já dám, je mé tělo, obětované za život světa.“

Ježíš říká něco naprosto neslýchaného: „Chléb, který já dám, je mé tělo, obětované za život světa.“ Spojení chleba-pokrmu a vlastního těla umírajícího za svět? Jaké drama máme před očima, ale nevidíme ho… Někdo dává všechno, co má a čím je, abychom my mohli žít. Přijmeme tento pokrm? Nasytíme se tímto darem pro život?