Poutě
TRADICE POUTÍ
Dodnes se u nás pravidelně udržují pouti, zvláště záslibná pouť, konaná v sobotu po svátku narození Panny Marie (tzv. Zlatá sobota) na mariánské poutní místo do Žarošic, kterou se zavázali konat naši předkové v roce 1849, kdy v naší farnosti řádila zhoubná cholera. Na toto poutní místo putuje každoročně - již více než 150 let - mnoho našich farníků.
Žarošice ležící v zalesněném kraji hanáckého Slovácka jsou starobylým poutním místem Matky Boží. Již v době iroskotské misie a v době Velké Moravy zde lid uctíval obraz či sochu Matky Boží.
Poutní klášterní kostel "Na Silničné" byl od počátku zasvěcen narození Panny Marie a sloužil jako farní kostel pro celé okolí. První písemná zpráva o mariánském kostele pochází z roku 1326. Věhlas potních Žarošic byl znám i královně Elišce Rejčce, vdově po českém králi Václavu II. (1290-1305), která je věnovala klášteru cisterciaček na Starém Brně. Ty také později zavedly podle francouzského vzoru poutní soboty zvané "Zlatá sobota". Socha Panny Marie s Ježíškem byla zhotovena z lipového dřeva a bez korunek. Oblečena byla do královského roucha z doby Lucemburků.
Pověst
Pověst o nové soše se rozšířila a počet poutí narůstal. Lid jihovýchodní Moravy a západního Slovenska se vždy s důvěrou obracel o pomoc k Madoně Divotvůrkyni, když prožíval kruté války, nájezdy Tatarů, Turků, když mor a neúroda pustošila vesnice a města.Slibný rozvoj mariánských poutí byl násilně přerušen, když císař Josef II. zrušil v roce 1782 starobrněnský klášter a poutě zakázal. Socha Panny Marie byla ze zrušeného a později zbořeného klášterního kostela "Na Silničné" slavnostně přenesena do farního kostela sv.Anny v obci.
Bojanovičtí věřící mají k poutnímu místu Žarošice dlouhodobý a záslibný vztah. Když v roce 1849 v obci vypukla cholera (11.8. až 18.9.), zemřelo na tuto epidemii přes 260 obyvatel. Předkové slíbili, že budou každoročně putovat k Panně Marii do Žarošic, aby Bůh na její přímluvu tuto nemoc zastavil. Ještě ráno před odchodem poutníků zvonil umíráček těm, kteří do rána zemřeli. Po jejich odchodu umírání nemocných ustalo. Poutníci věřili, že byli zachráněni na přímluvu Panny Marie Divotvůrkyně. A tak se tato záslibná pouť konala přes velké potíže v době první světové války, v období nacismu i komunismu.
Průběh pouti
Tato pouť začíná mší sv. v místním chrámu sv.Václava, po které se poutníci vydávají pěšky za doprovodu modliteb a zpěvů na třicetikilometrovou trasu k žarošické Panně Marii. Po příchodu do Žarošic, se k pěším poutníkům přidá krojovaná mládež, nesoucí sochu Panny Marie s družičkami a dětmi v krojích a za doprovodu dechové hudby se celé procesí vydá vesnicí k poutnímu kostelu. V 18 hod. zde bývá sloužena slavností bohoslužba, za přítomnosti vysokého církevního hodnostáře, po níž následuje světelný průvod se sochami Panny Marie, všech zúčastněných farností. Celkový počet poutníků z dolnobojanovské farnosti se v posledních letech pohyboval okolo 400 - 500 lidí z toho pěších poutníků okolo 200-250 osob (zejména mládeže).
Zvláštní pozornosti se těší poutní zájezdy rodin na Svatý Hostýn, a to v době kolem slavnosti Nanebevzetí Panny Marie. Průběh pouti je téměř shodný s poutí v Žarošicích, s vyjímkou pěšího putování. Na Hostýně je sloužena slavnostní mše sv., pobožnost křížové cesty a ukončení pouti svátostným požehnáním. V posledních letech se jí účastní 250 - 300 našich poutníků (6 - 7 autobusů).
Do dnešní dnů udržované je velmi starodávné řazení farníků účastnících se nějakého slavnostního průvodu, ať už při Božím Těle, Božskému Srdci Páně, pouti do Žarošic, aj. :
Průvod
vedou ministranti s křížkem, po nich následují kluci a muži, pak svobodní mládenci v krojích, kteří nesou prapor a korouhve, za nimi potom svobodná děvčata v krojích Následují ostatní starší i mladší svobodná děvčata, dále muzika-dechová hudba, za ní děti co byly toho roku u prvního svatého přijímání, ostatní družičky a kluci s malými korouhvičkami, ministranti, kostelníci, kněží vedle nich mládenci s korouhvemi, popř. nosí-li se socha jde za kněžími a je nesena krojovanou mládenci. Na konci průvodu jdou všechny ostatní ženy, starší farníci a rodiny s dětmi.
Prosebné průvody do polí
V dnešním době vyjímečným projevem lidové zbožnosti jsou v naší farnosti prosebné průvody do polí. Konají se v den svátku sv. Marka a před svátkem Nanebevstoupení Páně, kdy se vyprošuje příznivé počasí a dobrá úroda. Během prosebných dnů, tzv. ,,křížových", se chodí procesím do polí a vinohradů ke čtyřem kapličkám, křížům, nebo sochám světců, a to pokaždé po jiné trase (celkem 3 trasy). Při každém zastavení se u nich čte evangelium a příslušné prosby za jednotlivé úmysly (př. prosba o dobré počasí, hojnost úrody, prosby o Boží ochranu před hladem, morem, válkou atd.).
Neodmyslitelnou součástí všech náboženských průvodů a procesí je úloha "předříkávače" (výhradně muže), který recituje texty písní a modliteb, které pak ostatní zúčastnění zpívají a opakují.